Bez vody se to dá...
Přešla jsem na novou taktiku.
Snažím se dehydratovat tělo a připravit ho na variantu koalího života (ten nepije, stačí mu prý vláha z listů ).
Vybíhám ráno a válím se v rose ve snaze zachytit na sebe co největší množství vláhy.
Nastavuji své tělo dešti.
Při kroupách se nechávám masírovat.
Piju, jen když se mi odlupuje suchá vrásčitá kůže.
Nechávám se unášet ve snech na vlnách sladkého jezera ...ale i tam dávám pozor abych si nežunkla.
Motá se mi hlava, mozek mi bez vody šustí v kebuli při každém kroku ale já se nevzdám!
Ještě dnes!!! Zítra jdu na převážení, to dám, to dám, to dám.....
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář