Před měsícem volal pošťák. Vezl balíček.Vybral si šílenou chvíli pětiminutové školní přestávky, kdy na mne mluvily tři děti, dvě kolegyně a jedna asistentka. Byla jsem tak zmatená, že když se zeptal, zda mu otevřu, odpověděla jsem: "Ale já nevím, jestli tam jsem"...chvilka ticha a pak se klidným hlasem ozval:"To nevadí, manžel je."

Dnes.Balíček na cestě,volá Geis parcel.Utěsnila jsem kabinet proti veškerému náporu zvenčí a vysvětlila jasně a srozumitelně Geisákovi, že nejsem doma a doma nebudu a že to vím naprosto přesně. A pokud nebudu na cestě ani po druhé odpolední, přesměruji balík na pointík (rozuměj výdejní místo). Pochopil.

O hodinu později mám zmeškaný hovor. Volám zpět.Geis na mne zvyšuje hlas, proč mu neotevřu dveře. Rozhlížím se,ale ty moje jsou dokořán.Zmateně se ptám, kde je.Zvyšuje hlas do tónin, že by se uživil jako vyvolávač na trhu, a já mu trpělivě vysvětluji, že pořád nejsem doma a jsem si s tím   n a p r o s t o jistá! Přesvědčuje mne, že zvonil na zvonek (můj) já ho pustila do paneláku a teď mu nehodlám otevřít. A že slyší dětský hlas a klepání řízků za dveřmi. Opět se mu snažím jeho teorii vyvrátit a už taky řvu, že jsem ve škole, že zapisuju známky do katalogových listů , že své dítě jsem odvedla v půl sedmé do školky a manžel je v Rusku. Tudíž se musí, to jsem zašeptala....mýlit.

Řval jak pominutý, že ví, co slyšel a že si v tom mám udělat pořádek...a ...praštil s telefonem!Praštil!!!! Mně!!! Jsem v šoku, volám do Ruska, zda muž je opravdu tam,kde být má.Potvrzuje mi, že ano, a gratuluje mi, jak to mám dobře zařízeno, když mi někdo v mé nepřítomnosti klepe doma řízky a hlídá naše dítě.Vtipálek.

Resumé: Balíček byl za pár kaček, poštovné a balné zdarma. Mě ale stál 189,-Kč volání do Ruska,šok.Jo a kolegyni naraženou ruku,jelikož jak se tlemila, upadla na ledu.

Jo a velká dcera to taky nebyla, tý jsem psala sms =o)