Tato část bude neustále doplňována, jelikož fantazie a drzost mé dcery nemá hranic ani po první pětiletce výchovného působení vlastní matky!

Na Štědrý večer v kostele zazpívala Bublina Ježíškovi: "Hodně štěstí zdraví, milý Ježíšku, hodně štěstí, zdraví...."

Bublina:

 „Víš, že si  ve školce dávám sladký pusiny se třema klukama? Jsem do nich zamilovaná!“

????!!!!!

„Ale Viki, víš, že si můžeš vzít jenom jednoho!!!“

„Jasně, až mně naštvou , ožením se s Patrikem!“

Učíme se písmenka, poznáme už jich několik.Největší prim má u nás "V". Dcera jde po chodbě: "V jako Viktorie, Vanda, varle...." ???????????!!!!!

"Ukliď si pokojík." nařizuju z funkce mateřské. "Chci si ještě hrát"...."Ne, už ne, už si ukliď!" zvyšuju hlas a odcházím.Končím tak diskuzi. Po chvíli mi to nedá a po špičkách kráčím k pokojíku.Dcera stojí uprostřed pokojíku, drží panenku za nohu, roztočí se a hodí ji. Do toho si zpívá: "Co na tom jakej je plán,kolik dnů ještě tu mám, co na tom oč tu běží, vždyť na tom nezáleží"....